Definice
Demokracie – Forma vlády, v níž je zdrojem veškeré státní moci lid; znaky jsou vláda lidu, lidem a pro lid, vláda na čas, svoboda a rovnost rozhodujících a právo na odpor.
Výklad v předmětech
Státověda
Demokracie
Démos + kratein, vláda lidu: zdrojem veškeré státní moci je lid a od něj se odvozuje každé mocenské rozhodnutí ve státě (Suverenita lidu). Lid většinou nerozhoduje přímo, ale prostřednictvím orgánů (čl. 2 odst. 1–2 Ústavy). Ve samosprávě je zdrojem společenství spojené profesí, územím či vzděláním. Podle ÚS je demokracie forma vládnutí, ve které politické strany prohrávají volby (Pl. ÚS 44/17). Orwell: shodnout se na definici nelze, protože se slovo používá jako pochvala.
Znaky (Filip): 1. vláda lidu (komu patří moc), 2. vláda lidem (jak se vykonává), 3. vláda pro lid (komu slouží; Lincoln: of, by and for the people), 4. vláda na čas (kontrola, rotace), 5. svoboda rozhodování, 6. rovnost rozhodujících, 7. Právo na odpor (Locke).
Principy: pluralita, princip většiny s ochranou menšin, vláda na čas, vyloučení násilné vlády, konsenzus, rovnost a svoboda.
Formy: Přímá demokracie, Polopřímá demokracie, Zastupitelská demokracie. Další pojetí: formální × materiální (vůle lidu × zájem lidu), Bránící se demokracie, Liberální demokracie.
Aristotelés řadil demokracii mezi „špatné“ formy (vedle tyranie a oligarchie), za nejlepší považoval politeiu.
Odkaz na původní dokument
Politologie
Demokracie
„Nejhorší forma vlády s výjimkou všech ostatních“ (Churchill), zároveň „možná nejvíce zprofanované slovo“ (Crick). Moderní politická demokracie je systém vládnutí, v němž jsou vládci odpovědni občanům, kteří jednají prostřednictvím volených zástupců (Schmitter a Karl). Lincoln: „vláda lidu, lidem, pro lid“. Otevřené otázky: kdo je lid, zda je většina lid, co je kolektivní vůle. Základem stabilní vlády je Legitimita (demokratická × tradiční či charismatická).
Tyranie většiny: Listy federalistů upozorňují na hrozbu, že většina omezí menšinu. Odpovědí je Konstitucionalismus: dělba moci, dvoukomorový parlament, soudní přezkum a ochrana individuálních práv. Demokracie není jen procedura tvorby práva, ale i jeho obsah.
Mechanismy odpovědnosti: horizontální (soudy, státní zastupitelství), vertikální (občané ve volbách, politické strany), diagonální (média, občanská společnost).
Viz Liberální demokracie, Modely demokracie podle Lijpharta a Totalitní a autoritativní režim.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Princip většiny, Přímá demokracie, Polopřímá demokracie, Zastupitelská demokracie, Bránící se demokracie, Liberální demokracie, Demokratický backsliding, Modely demokracie podle Lijpharta
- Související: Suverenita lidu, Volby
- Protiklad: Totalitní a autoritativní režim