Definice
Legitimita – Obecné uznání práva na výkon moci, tedy ospravedlnění moci v očích lidí; deskriptivně se ptá, proč lidé moc uznávají, normativně, zda na uznání má nárok.
Výklad v předmětech
Státověda
Legitimita
Obecné uznání práva na výkon moci či autority, ospravedlnění moci (nebo pravidla) v očích lidí.
- deskriptivní pojem: proč lidé moc určitého státu skutečně uznávají,
- normativní pojem: zda má takový stát nárok na uznání (jak se má chovat, aby byl legitimní).
Otázky: čí vnímání je podstatné (vnější pozorovatel, nebo člen společnosti)? Může existovat nelegitimní státní moc? Téma je stále otevřené. Pozitivní legitimita se ptá, kdo legitimuje, negativní co (ne)ní legitimní. Rozlišujeme také procedurální a hodnotovou stránku legitimity.
Zdroje viz Zdroje legitimity, dále Legitimita na vstupu a na výstupu. Debata „krize legitimity“ (Mittiga): může být legitimní autoritářský stát, který efektivně zvládá klimatickou krizi?
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Zdroje legitimity, Legitimita na vstupu a na výstupu, Suverenita lidu, Demokratický deficit
- Související: Princip legality