Definice

Liberální demokracie – Systém založený na demokratických volbách a právním státu s ochranou práv, dělbou moci a politickým pluralismem.

Výklad v předmětech

Státověda

Liberální demokracie

Systém založený na demokratických volbách a právním státu s ochranou lidských a občanských práv. Rysy (Heywood): ústavnost, záruky svobod, institucionální fragmentace a brzdy a protiváhy, pravidelné volby („jeden člověk, jeden hlas, jedna hodnota“), soutěž stran, nezávislost zájmových skupin, tržní hospodářství. ČR se přihlásila k ústavní liberální demokracii (Wagnerová, odlišné stanovisko k Pl. ÚS 73/04). Mounk odlišuje liberální demokracii, neliberální demokracii, nedemokratický liberalismus a diktaturu.

Odkaz na původní dokument

Politologie

Liberální demokracie

Demokracie spojující lidovou suverenitu (vláda většiny ve svobodných volbách) s liberálními prvky (ochrana práv menšin a jednotlivce, právní stát, dělba moci). Mezi demokracií a liberalismem je vnitřní napětí (vůle většiny × práva jednotlivce). Ideologická kritika: fašismus (odmítnutí individuálních práv), komunismus (skrytý nátlak trhu), politický islamismus (odvádí od Boha).

Srovnání režimů:

  • liberální demokracie: svobodná média, více stran, soutěživé volby, ústava omezuje vládu, chráněná práva, autonomní zájmové skupiny, tržní hospodářství, armáda podléhá voleným politikům,
  • neliberální demokracie: omezená média, dominance jedné strany, volby s vadami, účelový výklad ústavy, ohrožená práva,
  • autoritářství: poslušná média, jedna nebo žádná strana, ovlivněné volby, ideologie žádná či předstíraná, práva jen vybraná,
  • totalita: státní média, jedna strana, žádné či zfalšované volby, jedna povinná ideologie, žádná práva, státní hospodářství.

Kvalitu demokracie měří indexy (Freedom House, V-Dem, EIU Democracy Index).

Odkaz na původní dokument

Souvislosti