Definice
Revoluce 1848–1849 – Celoevropská revoluční vlna s protifeudálními, demokratickými a národními cíli, která zrušila poddanství a přinesla prvky konstitucionalismu.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Revoluce 1848–1849
Téměř celoevropská revoluční vlna (náznaky už 1847) se zásadním významem pro střední Evropu. Předpokladem byla Velká francouzská revoluce a dříve revoluce v Nizozemí, Anglii a vznik USA. Cíle byly protifeudální, demokratické a národní. Podnětem byly zprávy z Francie (únorová revoluce) a Itálie.
Dopady na právní řád: likvidace feudálních břemen a poddanství (zrušení roboty), prvky konstitucionalismu (ústavy a parlamenty, i když často okleštěné), katalogy základních práv (frankfurtská Grundrechte), počátky národního sjednocování Německa a Itálie. Po porážce přišla reakce (neoabsolutismus), ale řada výdobytků zůstala.
Odkaz na původní dokument
České a československé právní dějiny novověku
Revoluce 1848–1849
Revoluce v habsburské monarchii měla charakter protifeudální (zrušení poddanství), demokratický (ústava, občanské svobody) a národní (česká státoprávní a jazyková emancipace). V českých zemích: Svatováclavská petice, Slovanský sjezd, Palackého odmítnutí účasti ve frankfurtském parlamentu (austroslavismus), pražské červnové povstání. Trvalým výsledkem je zrušení poddanství a roboty (7. 9. 1848) a s ním patrimoniální správy. Viz Revoluce 1848–1849.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Sjednocení Německa, Sjednocení Itálie