Definice
Pramen práva – Metafora zdroje práva s více významy: co právo ovlivňuje (materiální prameny), od koho pochází, odkud ho poznáváme (gnozeologické), odkud čerpá platnost a v jakých formách se nacházejí normy (formální prameny).
Výklad v předmětech
Teorie práva I
Pramen práva
„Pramen práva“ je metafora zdroje (legitimity) práva, kterou zavedla německá právní věda 19. století. Odpovídá na otázku „odkud se bere právo?“, která má více významů:
- co vede k jeho vzniku → Materiální prameny práva,
- od koho pochází → orgány a osoby s pravomocí právo vydávat (Legislativní pravomoc),
- odkud se o právu dozvídáme → Gnozeologické prameny práva,
- odkud odvozuje platnost → Prameny platnosti práva,
- v jakých formách se nacházejí normy → Formální prameny práva.
„Teorie pramenů práva se mění podle toho, co považujeme za právo“ (Škop, Guastini). Je-li právo systém pravidel, zajímají nás formy pravidel a důvody jejich vzniku. Je-li právo tím, z čeho soudce dovozuje pravidla, zajímá nás, které zdroje musí, a které může použít (Peczenikova klasifikace pramenů práva). Literatura navíc užívá mnoho dalších protikladů: formální × faktické, závazné × přesvědčovací, psané × nepsané (Vogenauer).
Odkaz na původní dokument