Kapitola předmětu Ústavní právo II
Obsah: postavení Parlamentu, Poslanecká sněmovna a Senát, usnášeníschopnost a většiny, mandát poslance a senátora, neslučitelnost funkcí a střet zájmů, imunita a indemnita, interpelace.
Moc zákonodárná
Zákonodárná moc náleží Parlamentu, který tvoří dvě komory: Poslanecká sněmovna a Senát (čl. 15 Ústavy); úprava v čl. 15–53 Ústavy, jednací řády obou komor (Jednací řád Poslanecké sněmovny, zákon č. 90/1995 Sb., a Jednací řád Senátu, zákon č. 107/1999 Sb.) a zákon č. 300/2017 Sb., o zásadách jednání a styku obou komor. Parlament je nestálý v tom smyslu, že komory zasedají v zasedáních (Sněmovna je ale v podstatě stále zasedající). Funkce: zákonodárná, kreační, kontrolní (vláda odpovídá Sněmovně), rozpočtová a souhlas s mezinárodními smlouvami. Viz Bikameralismus: druhá komora má působit jako pojistka proti unáhlené legislativě a zajišťovat kontinuitu (nerozpustitelný Senát), nikoli jako rovnocenný zákonodárce.
Komory jednají odděleně, společnou schůzi upravuje zákon o styku komor (např. slib prezidenta). Rozpuštěna může být jen Sněmovna.
Poslanecká sněmovna
Dolní komora, 200 poslanců volených na 4 roky poměrným systémem (čl. 16, čl. 18 Ústavy). Pasivní volební právo od 21 let (čl. 19). Před ní odpovídá vláda (Důvěra a nedůvěra vládě), schvaluje státní rozpočet a má v legislativním procesu rozhodující slovo.
Rozpuštění (čl. 35 Ústavy): prezident může Sněmovnu rozpustit, jestliže nevysloví důvěru nově jmenované vládě, jejíž předseda byl jmenován na návrh předsedy Sněmovny; neusnese se do 3 měsíců o vládním návrhu zákona, s jehož projednáním spojila vláda otázku důvěry; zasedání bylo přerušeno déle, než je přípustné; nebyla usnášeníschopná déle než 3 měsíce. Od roku 2009 musí Sněmovnu rozpustit na návrh třípětinové většiny všech poslanců (ÚZ 319/2009 Sb., reakce na nález Melčák). Sněmovnu nelze rozpustit v posledních 3 měsících volebního období.
Senát Parlamentu České republiky
Horní komora, 81 senátorů volených na 6 let většinovým systémem v jednomandátových obvodech; každé 2 roky se volí třetina (čl. 16 Ústavy). Pasivní volební právo od 40 let. Senát je nerozpustitelný, a proto zajišťuje kontinuitu: za rozpuštěné Sněmovny přijímá zákonná opatření (Zákonné opatření, čl. 33). V legislativním procesu má suspenzivní veto, které Sněmovna přehlasuje absolutní většinou. Rovnocenné postavení má u ústavních zákonů, volebního zákona, zákona o styku komor a jednacího řádu Senátu. Souhlasí se jmenováním soudců Ústavního soudu a podává ústavní žalobu na prezidenta.
Kvórum
Usnášeníschopnost a potřebné většiny (čl. 39 Ústavy):
- komory jsou usnášeníschopné za přítomnosti alespoň třetiny svých členů,
- k přijetí usnesení stačí prostá většina přítomných, nestanoví-li Ústava jinak,
- absolutní většina všech poslanců (101): vyslovení nedůvěry vládě, přehlasování veta Senátu a prezidenta,
- třípětinová většina všech poslanců a přítomných senátorů: ústavní zákony a souhlas s ratifikací smluv podle čl. 10a (čl. 39 odst. 4),
- nadpoloviční většina všech poslanců a všech senátorů: vyhlášení válečného stavu a souhlas s vysláním ozbrojených sil mimo území ČR nebo s pobytem cizích ozbrojených sil (čl. 39 odst. 3).
Mandát
Poslanci a senátoři vykonávají volný mandát: osobně, v souladu se slibem a nejsou přitom vázáni žádnými příkazy (čl. 26 Ústavy). Zákaz imperativního mandátu: strana nemůže poslance odvolat. Vznik mandátu zvolením (ne složením slibu). Slib se skládá na první schůzi; odepření slibu nebo slib s výhradou vede k zániku mandátu (čl. 23). Další důvody zániku: uplynutí volebního období, vzdání se, ztráta volitelnosti, rozpuštění Sněmovny, vznik neslučitelnosti (čl. 25).
Střet zájmů: zákon č. 159/2006 Sb. Lex Babiš (Pl. ÚS 4/17): zákaz pro členy vlády vlastnit média a získávat dotace a zakázky obstál. Volbou nelze překážku střetu zájmů „zhojit“, výkon veřejné moci se řídí zákonem. Právo na rovný přístup k veřejným funkcím (čl. 21 odst. 4 Listiny) lze omezit.
Neslučitelnost funkcí
Inkompatibilita: nikdo nemůže být současně členem obou komor (čl. 21 Ústavy). S funkcí poslance nebo senátora je neslučitelná funkce prezidenta, soudce a další funkce stanovené zákonem (čl. 22). Poslanec nebo senátor může být členem vlády (parlamentní systém), ale nemůže být předsedou, místopředsedou komory ani členem výborů a komisí (čl. 32). O pochybnostech o neslučitelnosti rozhoduje Ústavní soud (čl. 87 odst. 1 písm. f)).
Imunita
Ochrana parlamentu jako celku, ne privilegium jednotlivce (čl. 27 Ústavy):
- indemnita (hmotněprávní imunita): poslance nelze postihnout za hlasování; za projevy v Parlamentu nelze trestně stíhat a podléhají jen disciplinární pravomoci komory, takže je vyloučena i jiná (např. civilní) odpovědnost. Podrobnosti disciplinárního postihu upravuje jednací řád (§ 12 a § 53 JŘPS), u přestupků platí zvláštní režim zákona č. 250/2016 Sb.: poslanec si může zvolit, zda věc projedná správní orgán, nebo komora v kázeňském řízení,
- Šnajdr (2013): NS velmi extenzivně podřadil pod indemnitu i vzdání se mandátu výměnou za posty ve státních firmách,
- I. ÚS 3018/14 (Chaloupka): ÚS projev vymezil úžeji: jen sdělení názoru či informace (ne uzavření dohody, úplatek, fyzický útok, nepravdivé vyúčtování náhrad), na fórech parlamentní debaty a ne výhradně navenek; indemnita se tak nevztahuje na výroky na Facebooku,
- III. ÚS 3264/23 (Babiš vs. Kalousek): k otázce, zda indemnita vylučuje i občanskoprávní odpovědnost poslance za projev,
- exempce (procesní imunita): trestní stíhání jen se souhlasem komory. Kauza Rath (I. ÚS 2632/12, Pl. ÚS 21/12, III. ÚS 1288/13): poslanec zadržený při činu, Sněmovna vydala souhlas s jeho stíháním; ÚS posuzoval vztah imunity a použití odposlechů. Od ÚZ 98/2013 Sb. platí jen po dobu mandátu: odepřením souhlasu se stíhání nevylučuje navždy, ale jen na dobu trvání mandátu,
- zadržení jen při činu nebo bezprostředně poté, s oznámením předsedovi komory.
Interpelace
Kontrolní nástroj Sněmovny: poslanec má právo interpelovat vládu nebo její členy ve věcech jejich působnosti, ti jsou povinni odpovědět do 30 dnů (čl. 53 Ústavy). Interpelace jsou ústní (ve vyhrazeném čase na schůzi Sněmovny) nebo písemné. Po odpovědi lze otevřít rozpravu a přijmout usnesení. Kontrolu dále zajišťují vyšetřovací komise (čl. 30), vyslovení nedůvěry a schvalování rozpočtu a závěrečného účtu.
- Ustavni_pravo_-_seminar_IV.pptx
- Casebook (Kosař a kol., ASPI 2014)
- 3 Tcu 76/2013