Definice
Předmoderní stát v českých zemích – Vývoj státnosti v českých zemích od kmenového svazu (Sámova říše) přes Velkou Moravu k patrimoniálnímu přemyslovskému státu založenému na osobních vztazích.
Výklad v předmětech
České a československé právní dějiny novověku
Předmoderní stát v českých zemích
Stát lze vymezit jako lidské společenství, které si na víceméně pevně určeném území víceméně úspěšně nárokuje monopol legitimního použití fyzické moci (S. Reynolds). Vývoj vede od středověkého státu založeného na osobních vztazích k institucionalizovanému plošnému státu moderní doby. Absence teoretického pojmu státu ve středověku neznamená, že stát neexistoval. Geneze české státnosti probíhala jako proces christianizace, institucionalizace (politické, církevní a správní struktury) a modernizace (města, univerzita, vliv římského a kanonického práva).
Odkaz na původní dokument
- Sámova říše (623/624–659): ještě kmenový svaz v čele s franckým kupcem Sámem, obrana proti Avarům a Frankům. Zajistila kontinuitu slovanských kmenů a hradišť,
- Velká Morava (833–907): nejstarší státní útvar ve střední Evropě. Křest Moravanů (831), cyrilometodějská mise, Metoděj arcibiskupem (880), vlastní hrady, služebná organizace a vojsko. Právní památky Zakon sudnyj ljudem (Soudní zákon pro lid) a Nomokánon. Vzor pro přemyslovský stát,
- přemyslovský stát (10. století, Boleslav I.): území v proměnlivých hranicích, hradský systém a církevní organizace (pražské biskupství 973, olomoucké 1063, arcibiskupství 1344), politický národ svobodných Čechů, nástupnictví podle stařešinského řádu Břetislava I., kult sv. Václava jako věčného panovníka země. Stát měl patrimoniální povahu (viz Patrimoniální stát).
Souvislosti
- Podřazené: Hradská soustava, Stavovská monarchie
- Související: Patrimoniální stát, Předmoderní právo