Definice
Inominátní kontrakty – Dohody o vzájemném plnění mimo typy kontraktů (do ut des, do ut facias, facio ut des, facio ut facias), žalovatelné po plnění jedné strany actio praescriptis verbis.
Výklad v předmětech
Římské právo II
Inominátní kontrakty
Nepojmenované kontrakty (contractus innominati): dohody o vzájemném plnění, které nespadají pod žádný typ. Žalovatelné se staly, plnila-li jedna strana.
Vývoj: původně strana, která plnila, mohla jen žádat vrácení plnění jako bezdůvodné obohacení (condictio ob causam datorum). Už v klasické době jí praetor dával actio in factum zvanou actio praescriptis verbis (na začátku formule popsán skutkový základ), kterou mohla vynutit protiplnění. Počet uznávaných atypických smluv rostl až po zcela nová jednání (nova negotia) a poklasická jurisprudence je zobecnila do čtyř skupin: Schémata do ut des (dávám, abys dal), do ut facias (dávám, abys konal), facio ut des (konám, abys dal), facio ut facias (konám, abys konal).
Ochrana: actio praescriptis verbis na protiplnění, nebo condictio ob causam datorum (vrácení plnění, nedošlo-li k protiplnění), případně condictio ex poenitentia (ob poenitentiam: odstoupení dříve, než mohl partner protiplnit). Condictio ob causam datorum míří na vrácení plnění, neplní-li partner vlastní vinou včas.
Příklady:
Odkaz na původní dokument
- permutatio (směna): sabiniáni ji měli za koupi, prokuliáni za samostatný typ, což převážilo. Patří do skupiny do ut des: strany si musí navzájem převést vlastnictví, nestačí habere licere jako u koupě. Při evikci může poškozený vymáhat protiplnění actione praescriptis verbis, nebo žádat vrácení vlastní věci. Definitivně ji oddělil Justinián,
- contractus aestimatorius (vetešnická smlouva): příjemce věc prodá za smluvenou cenu, nebo ji vrátí (alternativní obligace, odpovídá i za casus minor). Přebytek si ponechá. Patří k nejstarším uznaným atypickým synallagmatům (formule patrně už v ediktu) a žaloba měla zvláštní název actio de aestimato,
- transactio (smír): vzájemné ústupky nejrůznější povahy (zcizení, zavázání, převody vlastnictví) k odstranění sporné otázky; smír je jejich společnou kauzou,
- precarium (výprosa): bezplatné přenechání věci do užívání s vrácením na požádání. Původně nebylo právním vztahem (vlastník neměl vůči prekaristovi povinnosti). Praetor chránil prekaristu držebními interdikty a vlastníkovi dal interdikt de precario, později i zvláštní žalobu na vydání. Ve feudálních státech hrálo prekarium velkou roli při budování hierarchie společnosti. U Justiniána je to inominát, dnes výprosa (§ 2189 OZ).
Souvislosti
- Související: Prekarium, Bezdůvodné obohacení (Řím)