Definice
Contractus – Typizovaná a podle ius civile žalovatelná dohoda; vzniká verbis, litteris, re nebo consensu.
Výklad v předmětech
Římské právo II
Contractus
Kontrakt: dvou- či vícestranné právní jednání inter vivos spočívající ve vzájemných a obsahově shodných projevech vůle, typizované a žalovatelné podle ius civile. Odlišuj pactum (neformální úmluva, Pactum) a conventio (jakékoli ujednání, rodový pojem).
Kontrakt vzniká buď dodržením formy bez požadavku kauzy (verbální, literální), nebo uznaným účelem bez požadavku formy (reálné, konsensuální). Gaiovo čtyřčlenné dělení (I. 3, 13, 2): obligace se kontrahují
- verbis (slovy): Stipulatio, dotis dictio, promissio iurata liberti,
- litteris (písmem): Literální kontrakt,
- re (předáním věci): Reálné kontrakty,
- consensu (pouhým souhlasem): Konsensuální kontrakty.
Vývoj vedl od formálních k bezformálním kontraktům a k postupnému rozšiřování žalovatelnosti (Inominátní kontrakty, pacta vestita).
Odkaz na původní dokument