Definice

Úmysl – Forma zavinění, kdy pachatel porušení či ohrožení chráněného zájmu chtěl (přímý), nebo věděl, že je může způsobit, a byl s tím srozuměn (nepřímý).

Výklad v předmětech

Teorie práva I

Úmysl

  • přímý: pachatel chtěl způsobem uvedeným v zákoně porušit nebo ohrozit chráněný zájem,
  • nepřímý (eventuální): věděl, že může porušení či ohrožení způsobit, a pro případ, že je způsobí, byl s tím srozuměn.
Odkaz na původní dokument

Souvislosti