Definice
Zdánlivé právní jednání – Jednání, jemuž chybí pojmový znak (vůle, vážnost, určitost či srozumitelnost), takže nejde o právní jednání a nepřihlíží se k němu (§ 551–554 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Zdánlivé právní jednání
Nejde o právní jednání vůbec (negotium non existens), chybí-li některý pojmový znak (§ 551–553 OZ):
- chybí vůle jednající osoby (§ 551 OZ), např. reflexivní pohyb, vis absoluta,
- nebyla zjevně projevena vážná vůle (§ 552 OZ), např. žert, divadelní hra, výuka,
- neurčitost nebo nesrozumitelnost, kterou nelze odstranit ani výkladem (§ 553 OZ). Lze ji dodatečně odstranit vyjasněním stran.
K zdánlivému právnímu jednání se nepřihlíží (§ 554 OZ). Hledí se na ně, jako by nebylo, bez námitky a bez lhůt. Zákon spojuje zdánlivost i s některými dalšími vadami (např. § 1246 OZ, § 1812 OZ odst. 2). OZ zde vychází z teorie důvěry (kompromis mezi teorií vůle a teorií projevu).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Protiklad: Neplatnost právního jednání