Definice
Věc (Řím) – Vymezitelná část reálně existujícího světa, objekt majetkových vztahů sloužící potřebám lidí; svobodný člověk věcí není.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Věc (Řím)
Res: vymezitelná část reálně existujícího světa, která je objektem majetkových vztahů a slouží k uspokojení potřeb lidí. Je samostatným celkem, může být živá i neživá. Věcí není svobodný člověk ani jeho část, ani po oddělení (dominus membrorum suorum nemo videtur), ani slunce a nebeská tělesa. Nehmotné statky jako autorské či patentové právo Římané neznali.
Cena věci se určovala odhadem (aestimatio), výjimečně úředně (Diokleciánův cenový edikt): verum rei pretium (obecná cena), interesse (vyšší cena podle individuálního zájmu) a pretium affectionis (cena zvláštní obliby, pro právo bez významu). Platí pretia rerum non ex affectu nec utilitate singulorum, sed communiter funguntur.
Základní dělení: Res in commercio × Res extra commercium (Gai. 2.2–9). Další dělení viz Res corporales a incorporales, Res mancipi a nec mancipi, Res mobiles a immobiles, Věci jednoduché, složené a hromadné, Dělitelné a nedělitelné věci, Zastupitelné a nezastupitelné věci, Genus a species, Zuživatelné a nezuživatelné věci.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Res in commercio, Res extra commercium
- Související: Res corporales a incorporales, Res mancipi a nec mancipi, Res mobiles a immobiles