Definice
Vydědění – Jednostranné pořízení zůstavitele, kterým ze zákonných důvodů zbavuje potomka práva na povinný díl nebo ho zkracuje (§ 1646 OZ).
Výklad v předmětech
Absolutní majetková práva
Vydědění
Jednostranné právní jednání zůstavitele, kterým ze zákonných důvodů zbavuje potomka (nepominutelného dědice) práva na povinný díl nebo ho zkracuje (§ 1646–1651 OZ). Vyžaduje formu závěti. Důvody: neposkytnutí potřebné pomoci v nouzi, neprojevování opravdového zájmu, který by projevovat měl (posuzuje se podle dobrých mravů a poměrů, ÚS I. ÚS 295/10), odsouzení pro trestný čin spáchaný za okolností svědčících o zvrhlé povaze, trvale nezřízený život, zadlužení či marnotratnost (pak povinný díl připadne potomkům vyděděného) a čin zakládající dědickou nezpůsobilost.
Způsoby: výslovně s uvedením důvodu, výslovně bez důvodu (důvod se pak musí prokázat, § 1648 OZ), nebo mlčky opomenutím, je-li dán zákonný důvod. Vydědění se vztahuje i na potomky vyděděného, přežije-li zůstavitele, ledaže zůstavitel projeví jinou vůli. Na rozdíl od dědické nezpůsobilosti nastupuje jen z vůle zůstavitele a soud k ní nepřihlíží sám.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Povinný díl, Dědická nezpůsobilost