Definice

Uznání státu – Politický akt, kterým stát projeví, že považuje entitu za stát; podle převažující deklaratorní teorie stát existuje bez ohledu na uznání.

Výklad v předmětech

Úvod do mezinárodního a evropského práva

Uznání státu

Politický akt exekutivy, kterým stát projeví, že považuje určitou entitu za stát (nebo určitou vládu za vládu státu). Teorie:

  • konstitutivní: uznání vytváří stát a dává mu subjektivitu. Je logicky neudržitelná, protože chybí rozhodující autorita,
  • deklaratorní (převažující praxe): stát existuje bez ohledu na uznání, uznání jen konstatuje existenci a působí relativně ve dvoustranném vztahu.

Uznání není povinné, rozhodují politické zájmy. Nelze uznat stát vzniklý porušením mezinárodního práva (např. anexí). Uznání de iure je plné, konečné a zpravidla výslovné, de facto dočasné a odvolatelné, pro konkrétní praktické otázky. Uznání vlády přichází v úvahu jen při neústavní změně (převrat). Příklady: Kosovo, Tchaj-wan, Severní Kypr, Abcházie, Palestina (nečlenský pozorovatelský stát OSN od 2012).

Odkaz na původní dokument

Souvislosti