Definice
Sociální komunikace – Výměna informací v sociálních vztazích pomocí znaků a symbolů, verbálně, neverbálně i metakomunikací.
Výklad v předmětech
Sociologie práva
Sociální komunikace
Výměna informací v sociálních vztazích pomocí znaků a symbolů (lidská komunikace je symbolická).
- verbální (mluvená, psaná) × neverbální (mimika, gestika, haptika, posturika, proxemika: intimní zóna do 45 cm, osobní 45–120 cm, sociální 120–360 cm, veřejná),
- metakomunikace: intonace, tempo, mlčení. Podle Mehrabiana se z běžné řeči rozumí ze 7 % ze slov, z 55 % z neverbální komunikace a z 38 % z metakomunikace,
- Lasswellovo schéma: kdo – sděluje co – komu – jak (kanál) – s jakým efektem,
- typy: přímá × nepřímá, jednostranná × oboustranná, intra-, inter-personální, skupinová a masová, synchronní × asynchronní,
- bariéry: informační a věcná kompetence, informační zahlcení. V interkulturní komunikaci rozlišujeme nízký kontext (Němci, Skandinávci) a vysoký kontext (jih Evropy, Asie).
Právní obdobou je Právní komunikace.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Právní komunikace