Definice
Sebeomezení ústavního soudu – Zdrženlivost ústavního soudu vůči rozhodnutím politických orgánů (deference), v americkém pojetí až nepřípustnost politických otázek.
Výklad v předmětech
Ústavní právo II
Sebeomezení ústavního soudu
Limity pravomoci ÚS a jeho zdrženlivost (judicial self-restraint, deference) vůči politickým orgánům.
- nepřípustnost: chybí předmět řízení nebo pravomoc pro požadovaný výrok (§ 43 odst. 1 písm. d) ZÚS),
- americká doktrína politické otázky vede k nepřípustnosti (soud věc vůbec neprojedná),
- kontinentální pojetí vede jen k deferenci: ÚS věc projedná, ale ponechá zákonodárci široký prostor (dělba moci, Pl. ÚS 4/13, Pl. ÚS 8/20).
Z judikatury: amnestie jako neprezkoumatelný prerogativ (13), vyhlášení nouzového stavu jako akt vládnutí (Pl. ÚS 8/20) a zdrženlivost s předběžnými opatřeními v kompetenčních sporech (26, odlišné stanovisko).
Oblasti prohloubené deference: daně, hospodářská a sociální politika (sociální práva, test racionality), mimořádné stavy, expertní otázky, trestní politika, zahraniční a vojenská politika, vypořádání s komunistickou minulostí, kompetenční spory a bagatelní věci. Opakem je soudcovský aktivismus.
Odkaz na původní dokument
- UP_II_rizeni_pred_Ustavnim_soudem.docx
- Pl. ÚS 16/26
Souvislosti
- Související: Dělba moci