Definice
Prameny římského práva – Obyčej, zákony, plebiscita, senatusconsulta, edikty magistrátů, jurisprudence a císařské konstituce.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Prameny římského práva
Formální prameny (způsoby vzniku práva):
Odkaz na původní dokument
- právní obyčej (Consuetudo, mores maiorum),
- zákony (Lex),
- plebiscita,
- usnesení senátu (Senatus consultum),
- vyhlášky magistrátů (edikty),
- nauka právní vědy (iurisprudentia),
- Císařské konstituce.
Souvislosti
- Podřazené: Consuetudo, Lex, Plebiscitum, Senatus consultum, Ius edicendi, Jurisprudence (Řím), Císařské konstituce