Definice

Právo bránit život se zbraní – Právo bránit život svůj či jiného člověka i se zbraní za podmínek stanovených zákonem, doplněné do čl. 6 odst. 4 Listiny ústavním zákonem č. 295/2021 Sb.

Výklad v předmětech

Ústavní právo I

Právo bránit život se zbraní

Věta doplněná do čl. 6 odst. 4 Listiny ústavním zákonem č. 295/2021 Sb.: „Právo bránit život svůj či život jiného člověka i se zbraní je zaručeno za podmínek, které stanoví zákon.“

Vznik: návrh podala 24. 9. 2019 skupina senátorů v čele s Martinem Červíčkem. Senát ho schválil 11. 6. 2020 (41 z 69 přítomných), Poslanecká sněmovna 18. 6. 2021 a Senát znovu 21. 7. 2021, vyhlášen 13. 8. 2021. Jde o změnu Listiny ústavním zákonem (srov. Legislativní proces).

Důvody navrhovatelů: symbolický význam práva na život a obrany proti zlu („zlu se nemá ustupovat“), povýšení práva na obranu z úrovně trestního zákoníku na ústavní úroveň a s tím možnost dovolávat se ho ústavní stížností, reakce na obavy o bezpečnost a individuální násilí. Zbraní je podle důvodové zprávy cokoli, čím lze zasáhnout proti tělu důrazněji (chladné i střelné zbraně), regulace zbraní se měnit neměla.

Zákonné provedení: okolnosti vylučující protiprávnost v trestním zákoníku, krajní nouze (§ 28 TZ: odvracení nebezpečí přímo hrozícího zájmu chráněnému trestním zákonem) a nutná obrana (§ 29 TZ: odvracení přímo hrozícího nebo trvajícího útoku), dále zákon o zbraních (č. 119/2002 Sb., účel držení zbraně k ochraně života, zdraví a majetku).

Kritika:

  • doplnění je fakticky nadbytečné: obranu již upravovala nutná obrana a krajní nouze a ustanovení odkazuje zpět na „podmínky, které stanoví zákon“,
  • neovlivní unijní regulaci zbraní, která má aplikační přednost (viz Aplikační přednost),
  • monotematičnost: chrání jen obranu života, ne svobody či majetku, což vytváří interpretační nejasnosti,
  • vágnost pojmu zbraň: pojem se v ústavním pořádku objevuje poprvé a není vymezen, což otevírá výklady o ústavním právu zbraň nabývat a nosit,
  • za plus lze označit symbolický význam a otevření cesty k ústavní stížnosti.

Celkově se změna hodnotí jako spíše symbolická, ústavněprávně neopodstatněná a výkladově problematická.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

Předpisy a judikatura