Definice
Pozemkové služebnosti – Služebnosti panujícího pozemku vůči sloužícímu – bezplatné, trvalé, nedělitelné, převoditelné jen s pozemkem; zanikají nevykonáváním, splynutím, vzdáním se.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Pozemkové služebnosti
Servitutes praediorum: služebnost pozemku panujícího (praedium dominans) vůči pozemku sloužícímu (serviens). Znaky:
- jsou lukrativní (bezplatné), trvalé (Justinián připustil rozvazovací podmínku) a nedělitelné,
- převádějí se jen spolu s pozemkem,
- nejstarší venkovské (via, iter, actus, aquaeductus) jsou res mancipi, pozdější nec mancipi se zřizovaly in iure cessio, za Justiniána i tradicí.
Druhy: Venkovské služebnosti a Městské služebnosti.
Nabytí: Vydržení služebností zakázala Lex Scribonia (3. st. př. n. l.). Dále deductio servitutis (zcizitel si při převodu pozemku služebnost vyhradí), impositio servitutis (zřízení ve prospěch nabyvatele), Adiudicatio a legatum per vindicationem.
Zánik: nevykonáváním (2 roky, Justinián 10/20 let), opačným jednáním než při zřízení, splynutím (confusio), vzdáním se (remissio).
Ochrana: vindicatio servitutis (za Justiniána actio confessoria) k uznání služebnosti, actio negatoria servitutis proti tomu, kdo si služebnost osobuje, dále Cautio damni infecti, operis novi nuntiatio (zákaz nové stavby) a interdikta (de cloacis, de fonte …).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Venkovské služebnosti, Městské služebnosti
- Související: Actio negatoria
- Protiklad: Osobní služebnosti