Definice
Porota (Anglie) – Sbor laických porotců zavedený do královského soudnictví Jindřichem II.: velká porota (grand jury) rozhodovala o podání obžaloby, malá porota (petty jury) o skutkové otázce viny.
Výklad v předmětech
Obecné právní dějiny
Porota (Anglie)
Porotní řízení přinesl z franské tradice Vilém Dobyvatel jako přísežné šetření v zájmu koruny, do královského soudnictví ho zavedl Jindřich II. jako alternativu k ordálům, souboji a očistné přísaze. Porotci byli zprvu svědci, kterým král věřil; postupně se z nich stali nestranní, náhodně vybraní lidé, kteří o věci předem nic nevěděli.
- grand jury (velká porota, zákon Jindřicha II. 1179, 12–23 porotců svolaných šerifem): rozhodla, zda důkazy odůvodňují obžalobu (true bill), nebo věc skončila (no bill),
- petty jury (malá porota, 12 mužů): po poučení soudcem rozhodla skutkovou otázku, soudce pak právní. Nejprve stačila většina, od 1357 jednomyslnost, od 1966 opět většina.
V trestním řízení rozhodovala porota jen tehdy, když se obžalovaný necítil vinen. Proces byl sporný (obžaloba × obhajoba s právními zástupci, křížový výslech), soudce dbal na přípustnost důkazů a ukládal trest. Odvolání v common law přezkoumávalo jen postup a právní otázky, ne výrok poroty. Porotní soudy (Courts of Assize) zasedaly v hrabstvích 3–4× ročně s pojízdným soudcem z Londýna.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Ordál, Soudní soustava Anglie