Definice
Politická strana – Soukromoprávní korporace občanů plnící veřejné úkoly a soutěžící o politickou moc, oddělená od státu (čl. 5 Ústavy, čl. 20 Listiny).
Výklad v předmětech
Ústavní právo II
Politická strana
Ústavní základy: politický systém je založen na svobodném a dobrovolném vzniku a volné soutěži politických stran respektujících základní demokratické principy a odmítajících násilí (čl. 5 Ústavy); občané mají právo zakládat politické strany a hnutí a sdružovat se v nich, strany jsou odděleny od státu (čl. 20 odst. 2 a 4 Listiny); svoboda sdružování (čl. 11 EÚLP). Zákon č. 424/1991 Sb., o sdružování v politických stranách a v politických hnutích (ZPS), volební zákony, zákon č. 234/2025 Sb., o volebních kampaních. Mezi stranou a hnutím není právní rozdíl (hnutí jsou dědictvím listopadu 1989).
Statusová teorie (Konrad Hesse): strany stojí ve vztazích ke státu, k ostatním stranám a ke společnosti; ve vztahu ke státu je rozhodující status svobody a rovnosti.
Znaky:
- zvláštní forma výkonu sdružovacího práva a zároveň nositelky veřejných subjektivních práv,
- soukromoprávní korporace, které plní veřejné úkoly (zprostředkující článek mezi občany a státem),
- privilegovaná forma výkonu sdružovacího práva,
- oddělené od státu a autonomní,
- organizují se na územním principu (organizace na pracovištích je zakázána),
- nesmějí se ozbrojovat.
Klokočkův nález (Pl. ÚS 26/94): strany jsou korporace na soukromoprávním základě, členství není výsledkem aktu veřejné moci. Plní veřejné úkoly nezbytné pro reprezentativní demokracii, z čehož plyne nárok, aby je stát umožnil a podpořil, i finančně (ale nesmí tím narušit jejich nezávislost). NSS Pst 2/2003: základní funkcí stran je spojovat stát a společnost.
Členství (§ 2 odst. 3 ZPS): jen fyzická osoba starší 18 let, výlučnost a dobrovolnost. Od rozsudku SDEU C-808/21 Komise proti ČR mohou být členy i občané jiných členských států EU s pobytem v ČR.
Vznik: registrační princip u ministerstva vnitra. Návrh podává tříčlenný přípravný výbor, s peticí 1 000 občanů a stanovami. Při formálních vadách se řízení nezahájí. Ministerstvo může registraci odmítnout do 15 dnů; nedoručí-li rozhodnutí do 30 dnů, strana je zaregistrována. Proti odmítnutí lze podat opravný prostředek k soudu. ESLP Linkov proti ČR (2006): odmítnutí registrace je drastické opatření přípustné jen ve zcela vážných případech.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Rozpuštění politické strany, Financování politických stran, Politický institut
- Související: Volby, Volební systém