Definice
Poctivost – Povinnost jednat v právním styku čestně a s ohledem na oprávněné zájmy druhé strany (§ 6 odst. 1 OZ).
Výklad v předmětech
Občanské právo – obecná část
Poctivost
Každý má povinnost jednat v právním styku poctivě (§ 6 OZ odst. 1), tedy čestně a s ohledem na oprávněné zájmy druhé strany (objektivní bona fides, srov. německé Treu und Glauben). Má funkci interpretační (výklad právních jednání, § 556 OZ odst. 2) a doplňující (vyplňování mezer smlouvy). Projevem je zákaz rozporného chování (venire contra factum proprium). Má se za to, že kdo jednal určitým způsobem, jednal poctivě (§ 7 OZ).
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Dobrá víra, Výklad právního jednání