Definice
Patria potestas – Moc otce nad dětmi (ius exponendi, ius vendendi, ius vitae ac necis), vzniká narozením, adopcí, adrogací, legitimací.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Patria potestas
Otcovská moc nad dětmi.
- Vzniká narozením v matrimonium iustum, adopcí, adrogací, legitimací.
- Zaniká smrtí, adopcí nebo adrogací pater familias, převedením pod moc jiného, emancipací, nástupem potomka do kněžského úřadu (flamen Dialis, vestálka), za císařství i dosažením vysoké hodnosti a úředně z trestu (odložení dítěte, kuplířství s dcerou). Zajetím se suspenduje a po návratu obnoví (postliminium).
Legitimace (od 4. stol.) dětí z konkubinátu: per subsequens matrimonium (sňatkem s bývalou konkubínou, dospělé dítě musí souhlasit) nebo per rescriptum principis, nebyl-li sňatek možný. Jinak nemanželské děti jako by otce neměly (žádná moc, povinnosti ani kognace); děti z konkubíny (liberi naturales) měly za císařství nárok na výživu.
Obsah:
- ius exponendi: odložení novorozence. U dítěte bez lidské podoby šlo o povinnost, u dcery, která nebyla prvorozená, o právo,
- ius vendendi: právo prodeje, tedy převedení pod moc jiného (Mancipium, noxae datio),
- ius vitae ac necis: právo nad životem a smrtí. Trest smrti vyžadoval projednání iudicium domesticum (rodinný soud), v poklasické době zůstalo jen mírné trestání. Za císařství vyžadovaly těžší tresty úřední schválení a od Konstantina se usmrcení dítěte posuzovalo jako parricidium,
- další oprávnění: jmenovat dětem poručníka v testamentu, souhlasit se zásnubami a sňatkem, ustanovit nedospělému dítěti dědice pro případ jeho smrti (pupilární substituce).
Ius vendendi se užívalo z nouze i zištnosti, Konstantin ho omezil na novorozence. Obrazné prodeje (mancipace) sloužily hlavně noxálnímu ručení: otec mohl místo náhrady škody vydat pachatele poškozenému (noxae datio), kde žil servi loco, dokud škodu neodpracoval; poté se vrátil pod otcovu moc. Zákon XII desek stanovil, že trojí prodej syna ho z otcovy moci osvobozuje; u dcer a vnuků stačila jediná mancipace. Gaius zdůrazňuje, že tak širokou moc nad dětmi nemá žádný jiný národ (Gai. 1.55).
Majetkově nabývaly děti pro otce. Synové se mohli smlouvami zavazovat, ale za života otce byly jejich závazky prakticky nevykonatelné (neměli majetek a osobní exekuce byla od lex Poetelia vyloučena); dcery a manželka in manu se zavazovat nemohly vůbec (jen naturální obligace). Z deliktů podřízených odpovídal majitel moci s alternativou vydání pachatele. Mezi otcem a dětmi nemohl vzniknout žalovatelný nárok, jen naturální obligace. Za Augusta vznikla vymahatelná povinnost otce zřídit dceři věno a poskytovat dětem výživu (extra ordinem). Uvolňování majetkových poměrů dětí (pekulia, bona materna) a úpadek manus a poručenství nad ženami ukazují rozpad patriarchální rodiny, dovršený Justiniánem.
Majetkově byla moc zmírněna institutem peculia.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Související: Emancipace, Peculium