Definice
Normalita – Stav přiměřeného respektování ustavených hodnot a norem jednotlivci, skupinami či společností.
Výklad v předmětech
Sociologie práva
Normalita
(Lat. normalis, pravidelný.) Stav, kdy jednotlivci, skupiny či společnost přiměřeně respektují ustavené hodnoty a normy. V užším smyslu jde o pouhou absenci úchylky, v širším o optimální stav systému. Normy (měřítka) normality: ideální, statistická, funkcionální a subjektivní (pozorovatele). V postmoderní době se hranice normality relativizují.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Protiklad: Sociální deviace