Nezávislost soudce

Definice

Nezávislost soudce – Vázanost soudce jen zákonem, přezkum jeho rozhodnutí jen jiným soudem, neodvolatelnost mimo kárné řízení a neslučitelnost funkce.

Výklad v předmětech

Státověda

Nezávislost soudce

Soudce je vázán jen zákonem (a mezinárodními smlouvami), ne pokyny výkonné moci. Jeho rozhodnutí může přezkoumat jen jiný soud. Nelze ho odvolat jinak než rozhodnutím soudu v kárném řízení. Má stabilní a dostatečný plat. Uplatňuje se neslučitelnost funkce soudce s jinými funkcemi. Je součástí standardu přístupu ke spravedlnosti (Rule of Law Checklist).

Odkaz na původní dokument

Ústavní právo II

Nezávislost soudce

Soudci jsou při výkonu své funkce nezávislí a jejich nestrannost nesmí nikdo ohrožovat (čl. 82 Ústavy). Soudce nelze proti jeho vůli odvolat ani přeložit k jinému soudu; výjimky (zejména kárná odpovědnost) stanoví zákon. Funkce soudce je neslučitelná s funkcí prezidenta, člena Parlamentu a jinou funkcí ve veřejné správě (čl. 82 odst. 3, viz Neslučitelnost funkcí). Soudce je vázán jen zákonem a mezinárodní smlouvou, která je součástí právního řádu (čl. 95).

Základní záruky:

• právo na zákonného soudce,
• vázanost jen právem a vlastním svědomím,
• neodvolatelnost mimo kárné řízení, které vedou soudy,
• vyloučení podjatosti,
• zákaz přeložení proti vůli soudce,
• apolitičnost.

Rozměry: osobní (neodvolatelnost, neslučitelnost, odměňování), funkční (zákaz pokynů, rozvrh práce a zákonný soudce), institucionální (vztah soudnictví k ostatním mocím, správa soudů).

Mechanismy vůči jednotlivým soudcům:

• „biče“:
  • kárné řízení a stížnosti (§ 164–174 ZSS),
  • přesun na jinou agendu rozvrhem práce,
  • přeložení na jiný soud nebo na soud nižšího stupně (v ČR jen se souhlasem soudce),
  • civilní a trestní odpovědnost,
  • impeachment ani retence (krátký mandát s možností znovujmenování) v ČR nejsou,
• „cukry“:
  • povýšení na vyšší soud,
  • jmenování předsedou či místopředsedou soudu,
  • „kvazipovýšení“: jmenování předsedou senátu, členem velkého nebo rozšířeného senátu,
  • dočasné přidělení k vyššímu soudu (stáže),
  • dočasné přidělení mimo soustavu soudů (v ČR fakticky jen k Justiční akademii; přidělení k ministerstvu ÚS dvakrát shledal protiústavním),
  • „zlaté padáky“ v ČR nejsou,
• „dvojsečné zbraně“:
  • přidělování a přerozdělování spisů (extrémně důležité),
  • hodnocení soudců, pohyblivá složka platu a pracovní zázemí soudce; v ČR se nevyužívají.

Mechanismy vůči soudní moci:

• legislativní odklony a změny Ústavy (v ČR vzácné),
• výluky ze soudního přezkumu (v ČR spíš opačný problém: zahlcení soudů),
• zřízení nových speciálních soudů (brání tomu taxativní výčet v čl. 91 odst. 1) nebo zrušení stávajících (hovoří se o zrušení vrchních soudů),
• změna počtu soudců (v ČR konstantní, asi 3 000),
• posílení laického prvku (čl. 94 odst. 2 tomu nebrání, ale přísedící jsou naopak omezováni),
• odvolávání soudních funkcionářů (v ČR jen v kárném řízení).

Formální útoky (court packing, procedurální, institucionální) v ČR zatím nejsou. Poslední útok na soudní funkcionáře byl v roce 2006 (Brožová vs. Klaus). Finanční útoky jsou minimální; větším problémem je podfinancování soudního aparátu.

Z neformálních útoků se v ČR objevují:

• mediální útoky, čím dál častější, ale slabší než v USA, Izraeli či Polsku,
• ojedinělé excesy neformálních schůzek (kauza Mynář),
• ojedinělá, nesystémová korupce soudců.

Vedlejší činnosti (§ 85 ZSS): soudce nesmí vykonávat jinou placenou funkci ani výdělečnou činnost. Výjimkou je

• správa vlastního majetku,
• činnost vědecká, pedagogická, literární, publicistická a umělecká,
• činnost aktivního sportovce,
• činnost v poradních orgánech ministerstva, vlády a komor Parlamentu,

a to jen pokud nenarušuje důstojnost funkce a důvěru v nezávislost a nestrannost soudnictví. Nesmí být ve statutárním, řídícím ani kontrolním orgánu podnikající právnické osoby. Kárný senát NSS (13 Kss 2/2020) dovodil, že pouhé držení živnostenského listu není kárným proviněním a správou vlastního majetku lze dosahovat zisku. Posuzuje se, zda

• nabytí majetku nevzbuzuje pochybnosti,
• majetek ani způsob jeho využití a zapojení soudce do správy neznevažují postavení soudce,
• soudce nezneužívá své postavení,
• správa majetku nezasahuje do jeho pracovních povinností.

Otevřené otázky: kandidatury soudců na jiné posty (např. veřejný ochránce práv), placené přednášky; diskusi vyvolala nominace Pavla Simona na Ústavní soud.

Svoboda projevu soudců: kárná odpovědnost za komentování politické soutěže (I. ÚS 2617/15), za rozdávání volebních letáků (13 Kss 1/2015) či za literární činnost narušující důstojnost funkce (IV. ÚS 2609/16). Na druhé straně kritika soudců: pořádková pokuta za extrémně urážlivé výroky v podání je přípustná (I. ÚS 750/15). Srov. polský „náhubkový“ zákon (SDEU C-204/21 Komise proti Polsku).

Ústavní soud chrání i platy soudců (série 20 nálezů proti jejich snižování) a postavení soudních funkcionářů (Pl. ÚS 39/08, Pl. ÚS 87/06).

Evropský rozměr: SDEU i ESLP vytvářejí mantinely národní justiční politiky.

• SDEU: přednost práva EU, zákaz regrese v oblasti právního státu (C-896/19 Repubblika), doktrína kumulativních účinků a „doctrine of appearances“; konkrétně ke kárným senátům, výběru soudců, radám soudnictví a platům (C-64/16 ASJP).
• ESLP: k čl. 6 EÚLP a „soudu zřízenému zákonem“, např. Ástráðsson proti Islandu, Xero Flor proti Polsku, Baka proti Maďarsku, Grosam proti ČR.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti

• Podřazené: Kárná odpovědnost soudců
• Související: Neslučitelnost funkcí, Rule of Law Checklist