Definice
Konformita – Přizpůsobení se sociálnímu tlaku ke shodě jednání, myšlení a cítění ve skupině.
Výklad v předmětech
Sociologie práva
Konformita
Přizpůsobení se sociálnímu tlaku k dosažení shody jednání, myšlení a cítění ve skupině. Durkheim: společnost jako „stěny našeho vězení“, Berger: „gigantický Alcatraz“. Merton mluví o ambivalenci: konformista je kooperativní, ale šedý, nonkonformista je inovátor, ale i rebel. Vysoký tlak (autoritářské systémy) blokuje kreativitu a osobní odpovědnost.
Odkaz na původní dokument
- úrovně: verbální konformita, kompliance (povolnost), obedience (poslušnost autoritě),
- experimenty: Allport (J-křivka), Sherif (autokinetický efekt), Asch (přímky, 1954), Milgram (učitel a žák, 1963),
- protipól: nezávislý postoj a nonkonformismus.
Souvislosti
- Související: Právní obedience
- Protiklad: Sociální deviace