Definice
Fiskální federalismus – Rozdělení fiskálních kompetencí mezi stát a samosprávu, která hospodaří samostatně podle vlastního rozpočtu; v ČR kombinovaný model.
Výklad v předmětech
Finanční právo I
Fiskální federalismus
Fiskální decentralizace: s decentralizací veřejné správy a rozvojem samosprávy se přesouvají i fiskální kompetence, aby samospráva měla relativně autonomní materiální základ pro poskytování lokálních veřejných statků (zná místní potřeby). Fiskální federalismus dává samosprávě samostatnost hospodařit podle vlastního rozpočtu (čl. 101 odst. 3 Ústavy).
Typy:
- vertikální (bez horizontálních vazeb): centralizovaný (redistribuce, dotace) nebo decentralizovaný (slabý stát, nulová solidarita),
- horizontální: princip solidarity mezi územními celky,
- kombinovaný (ČR): redistribuce i vlastní příjmy.
Je primárním konstrukčním principem fiskálního práva: státní a lokální rozpočtové právo (zákony č. 218/2000 Sb. a č. 250/2000 Sb., bez vzájemné subsidiarity), státní berní právo a právo místních poplatků (zákon č. 565/1990 Sb.). Mezinárodní rámec: Evropská charta místní samosprávy (1985, pro ČR od 1999, s výhradami k finančním zdrojům). Viz Územní samospráva.
Odkaz na původní dokument
Souvislosti
- Podřazené: Rozpočtové určení daní
- Související: Územní samospráva, Rozpočet územního samosprávného celku