Definice
Cura – Opatrovnictví nad osobami sui iuris potřebujícími ochranu z jiných důvodů (duševně nemocní, marnotratníci, mladší 25 let); kurátor jedná sám.
Výklad v předmětech
Římské právo I
Cura
Opatrovnictví: péče o osoby sui iuris, které z jiných důvodů než věku nedospělosti či pohlaví potřebují ochranu: cura furiosi (duševně nemocní), prodigi (marnotratníci), minorum (mladší 25 let, v justiniánském období povinně), nenarození, debiles. Na rozdíl od tutora jedná opatrovník (curator) sám za opatrovance.
Odkaz na původní dokument
- cura furiosi (podle Zákona XII desek cura agnatorum et gentilium): péče o osobu i majetek; uzdravením končí, ve světlých chvílích se jen pozastavuje,
- cura prodigi: jen nad tím, kdo rozhazuje zděděný majetek a hrozí rodině bída; opatrovník schvaluje jen majetková jednání, je vždy dativa a končí polepšením,
- cura debilium: rozsah podle konkrétní vady či nemoci,
- cura ad actum (ad certam causam): pro jediné jednání, např. když nezletilý musel přijmout plnění dluhu,
- cura minorum (lex Plaetoria): fakultativní, na žádost nezletilce; souhlas mohl dát předem i dodatečně a v jakékoli formě, správa se řídila pravidly tutely,
- curator ventris: péče o majetkové zájmy počatého dítěte.
Souvislosti
- Související: Tutela