Definice

Argumentace judikaturou – Užití dřívějších soudních rozhodnutí jako argumentů (ne důvodů) rozhodnutí; vyžaduje opřít se o ratio decidendi, ověřit skutkovou podobnost a aktuálnost a být transparentní.

Výklad v předmětech

Teorie práva II

Argumentace judikaturou

Soudy aplikují obecné normy na konkrétní spory a součástí aplikace je interpretace. Z principu bezrozpornosti a jednoty práva plyne, že podobné případy se mají rozhodovat podobně (srov. Dworkinova teorie jedné správné odpovědi). Nalezená dřívější rozhodnutí však nejsou důvody, ale argumenty podporující rozhodnutí. Rozhodnutí musí stát na absolutně závazných pramenech práva.

Proč judikaturou argumentovat: právo je „konzervativní“ disciplína, judikatura podporuje právní jistotu, dokládá koherenci rozhodnutí se systémem a rozhodnutí vyšších soudů působí i svou autoritou.

Pravidla:

  • být transparentní: neurčitý odkaz na „judikaturu“ nestačí,
  • netvrdit „ustálenou judikaturu“, kterou nelze prokázat. Jedním rozhodnutím argumentovat lze, ale není to ustálená judikatura,
  • argumentovat právním názorem z ratio decidendi, ne náhodnými větami odůvodnění. Právní názor není norma, je to interpretace normy v kontextu případu,
  • ověřit skutkovou podobnost (soudy nemají pravomoc vydávat obecné normy), např. 7 Tz 179/99 (odpovědnost soudce za justiční vraždu) × 7 Tdo 549/2008 (prokurátorka),
  • ověřit aktuálnost (IV. ÚS 2022/11 o kamerách v domě je z doby před NOZ a GDPR),
  • odkázat neznamená argumentovat: nestačí „v souladu s názorem NS v 7 Tz 179/99“, je třeba vysvětlit proč.

Judikatura je „ustálený právní názor k určité otázce, zpravidla vrcholných soudů“. Je to neautonomní pramen, ve Peczenikově škále pramen, který by se měl použít.

Odkaz na původní dokument

Právní psaní

Argumentace judikaturou

Argumentace judikaturou je zpracování právního případu „v malém“. I bez precedentů má judikatura význam kvůli právní jistotě (rozhodovat obdobné případy obdobně, § 13 OZ). Zásady:

  1. judikatura musí být relevantní:
    • věcně: argumentovat celým rozhodnutím v jeho skutkovém kontextu, ne jen právní větou, která je kontextu zbavená (může ji formulovat i pracovník databáze),
    • autorem: jde o argument autoritou, nejsilnější jsou rozhodnutí vrcholných soudů publikovaná ve sbírce, zejména pléna, kolegia nebo velkého senátu,
    • časově: ověřit, zda není překonaná nebo vázaná na neplatnou úpravu,
  2. judikatura musí být úplná: nestačí jedno náhodně vybrané rozhodnutí, je třeba zmapovat celou linii (inspirace odlišováním v common law).

Vyhledávat na webech soudů a v právních informačních systémech s rozšířeným vyhledáváním (vazba na ustanovení, soud, datum), viz Právní informační systém.

Odkaz na původní dokument

Souvislosti