Kapitola předmětu České a československé právní dějiny novověku
Obsah: obnovení Československa, Košický vládní program, Národní fronta a národní výbory, dekrety prezidenta republiky, retribuce, odsun Němců, znárodnění a pozemkové reformy, cesta k Únoru 1948.
Obnovení Československa 1945
Na základě teorie kontinuity se obnovila ČSR v předmnichovských hranicích (bez Podkarpatské Rusi). Ústavní dekret o obnovení právního pořádku (č. 11/1944 Úř. věst.) prohlásil předpisy z doby nesvobody (30. 9. 1938 až 4. 5. 1945) za neplatné (nebyly součástí čs. právního řádu). Z praktických důvodů se dočasně mohly používat, pokud neodporovaly demokratickým zásadám. Ústavní listina 1920 formálně platila dál, byla však fakticky modifikována dekrety a novým politickým systémem (lidová demokracie).
Ústavní orgány: prezident Beneš (do října 1945 vydával dekrety), Prozatímní národní shromáždění (1945–1946, jednokomorové, nevolené, delegované Národní frontou a národními výbory), od voleb 1946 Ústavodárné národní shromáždění. Senát nebyl obnoven.
Košický vládní program
Program první vlády Národní fronty vyhlášený v Košicích 5. dubna 1945 a sjednaný v Moskvě pod vlivem KSČ. Hlavní body a právní projevy:
- zahraniční politika: orientace na SSSR (spojenecká smlouva 1943),
- státoprávní: národní výbory jako nové orgány veřejné moci, Slovenská národní rada jako zákonodárný orgán Slovenska (asymetrický model, „Slováci jako svébytný národ“),
- politický systém: jen strany sdružené v Národní frontě, zákaz obnovení agrární strany a dalších pravicových stran (omezený pluralismus, bez opozice),
- národnostní: koncepce národního státu Čechů a Slováků, kolektivní odpovědnost Němců a Maďarů (odnětí občanství, konfiskace, základ pro odsun),
- hospodářské: znárodnění, konfiskace majetku Němců, Maďarů a zrádců, pozemková reforma,
- trestní: potrestání válečných zločinců, zrádců a kolaborantů (retribuce).
Národní výbory
Orgány lidové správy (místní, okresní, zemské) vzniklé v roce 1945 místo obecních zastupitelstev a okresních a zemských úřadů. Spojovaly státní správu a samosprávu v jednom orgánu, byly zprvu tvořeny delegací z Národní fronty, od roku 1954 volené. Nepodléhaly dělbě moci a staly se nástrojem mocenského vlivu KSČ. Po roce 1948 byly podle sovětského vzoru orgány státní moci a správy v soustavě jednotné moci (krajské národní výbory od 1949). Zrušeny v roce 1990 (obce a okresní úřady). Viz České a československé právní dějiny novověku – Komunistický režim 1948–1989.
Dekrety prezidenta republiky
Právní předpisy s mocí zákona vydávané prezidentem Benešem na návrh vlády v exilu (1940–1945) a v osvobozené republice do sejití Prozatímního národního shromáždění (do 27. 10. 1945). Celkem 143 dekretů, některé ústavní dekrety. Ústavní zákon č. 57/1946 Sb. je schválil a prohlásil za zákony (ratihabice). Okruhy: obnova právního řádu a státních orgánů, retribuce, konfiskace majetku Němců, Maďarů, zrádců a kolaborantů, odnětí čs. občanství Němcům a Maďarům (č. 33/1945 Sb.), znárodnění (č. 100–103/1945 Sb.), měnová reforma. ÚS je posoudil v nálezu Pl. ÚS 14/94 (Dreithaler) jako součást právního řádu, jejíž účinky byly konzumovány.
Retribuce
Potrestání nacistických zločinců, zrádců a kolaborantů:
- velký retribuční dekret (č. 16/1945 Sb.): zločiny proti státu, proti osobám a majetku a udavačství, spáchané v době zvýšeného ohrožení republiky. Soudily je mimořádné lidové soudy (předseda soudce z povolání a čtyři lidoví soudci, rychlé řízení bez opravných prostředků, výkon trestu smrti do 2 hodin) a Národní soud (pro představitele okupačního režimu, např. protektorátní vládu: soud nad K. H. Frankem a ministry),
- malý retribuční dekret (č. 138/1945 Sb.): provinění proti národní cti (méně závažná nevhodná chování za okupace), řešily ho trestní nalézací komise okresních národních výborů,
- retribuční soudnictví skončilo v roce 1947, po Únoru 1948 bylo obnoveno a politicky zneužito (1948).
Odsun německého obyvatelstva
Transfer asi 2,5–3 milionů Němců z ČSR v letech 1945–1946. Mezinárodním rámcem byla Postupimská konference (1945, článek XIII.: organizovaný a humánní odsun). Domácím základem dekrety o konfiskaci zemědělského (č. 12/1945 Sb.) a ostatního majetku (č. 108/1945 Sb.) a o odnětí občanství (č. 33/1945 Sb.). Předcházel mu divoký odsun (jaro a léto 1945, násilí). Maďarské menšiny se týkala reslovakizace a výměna obyvatelstva s Maďarskem (1946), zčásti i deportace do Čech. Zákon č. 115/1946 Sb. prohlásil za nikoli protiprávní jednání v boji za svobodu do 28. 10. 1945 (amnestie i pro excesy).
Znárodnění a pozemkové reformy 1945–1948
- znárodňovací dekrety (24. 10. 1945): doly a klíčový průmysl, banky a pojišťovny, potravinářský průmysl, podniky nad určitý počet zaměstnanců (500, resp. 150–400). Majetek přešel na stát a byl organizován do národních podniků,
- první pozemková reforma (konfiskace zemědělského majetku Němců, Maďarů a zrádců, dekret č. 12/1945 Sb.) a osidlování pohraničí,
- revize první pozemkové reformy (1947) a nová (druhá) pozemková reforma (1948): hranice 50 ha.
Únor 1948
Vládní krize vyvolaná demisí 12 nekomunistických ministrů (20. 2. 1948) v naději na předčasné volby. KSČ zmobilizovala akční výbory Národní fronty, Lidové milice a odbory, prezident Beneš 25. 2. 1948 demisi přijal a jmenoval vládu Klementa Gottwalda. Následovaly čistky (akční výbory), Ústava 9. května (1948) a volby jednotnou kandidátkou. Beneš odmítl ústavu podepsat a abdikoval. Nastupuje Lidově demokratický stát sovětského typu.