Kapitola předmětu České a československé právní dějiny novověku
Obsah: právní dualismus a unifikace, zmocňovací zákonodárství, pozemková reforma a zásahy do ekonomiky, odvětvový vývoj práva v letech 1918–1938.
Právní dualismus v první republice
Recepční norma převzala dva odlišné právní řády: v českých zemích rakouské právo (kodifikované: ABGB, trestní zákon 1852, civilní soudní řád 1895), na Slovensku a Podkarpatské Rusi uherské právo (převážně nekodifikované, obyčejové, Tripartitum, judikatura). Unifikace se prosadila jen dílčím způsobem (např. zákon o manželském právu, směnečný a šekový zákon 1928, zákon proti nekalé soutěži 1927, některé sociální předpisy). Velké kodifikace se nepodařilo dokončit: osnova občanského zákoníku (1937, superrevizní komise) i osnova trestního zákona zůstaly nepřijaty.
Zmocňovací zákonodárství
Přenesení části zákonodárné pravomoci parlamentu na vládu, která pak vydávala nařízení s mocí zákona (viz Zmocňovací zákon).
- první republika: zmocňovací zákon z roku 1933 (č. 95/1933 Sb.) v době hospodářské krize opravňoval vládu činit hospodářská opatření nařízeními. Byl časově omezen a pod parlamentní kontrolou (nařízení mohl NS zrušit), mimo ústavní předpisy a některé citlivé oblasti,
- druhá republika: ústavní zákon č. 330/1938 Sb. o zmocnění ke změnám ústavní listiny a ústavních zákonů a k vydávání nařízení s mocí zákona. Zmocnění bylo širší (vláda mohla nařízením měnit i ústavní zákony, se souhlasem prezidenta) a parlament fakticky ztratil kontrolu. Projev autoritativního režimu.
Pozemková reforma (první republika)
Velká pozemková reforma po roce 1918 měla rozbít velkostatky (zejména šlechty a církve) a posílit drobné zemědělce. Záborový zákon (č. 215/1919 Sb.) zabral půdu přesahující 150 ha zemědělské nebo 250 ha celkové výměry. Přídělový zákon (1920) upravil přidělování půdy drobným rolníkům a vznik zbytkových statků, náhradový zákon (1920) náhradu vlastníkům (pod tržní cenou). Prováděl ji Státní pozemkový úřad. Byla zároveň národnostně a politicky motivovaná (velkostatkáři byli často německé nebo maďarské národnosti).
Odvětvový vývoj práva v první republice
- státní a ústavní právo: Ústavní listina 1920, jazykový zákon, zákon na ochranu republiky (č. 50/1923 Sb., reakce na atentát na Rašína, zavedl Státní soud),
- soukromé právo: další platnost ABGB (v českých zemích), zákon o manželském právu (č. 320/1919 Sb.: obligatorní civilní sňatek jako alternativa, rozluka manželství, platný v celé ČSR), obecný obchodní zákoník 1862 a živnostenský řád,
- sociální a pracovní právo: osmihodinová pracovní doba (1918), podpora v nezaměstnanosti (gentský systém), sociální pojištění (1924), závodní výbory, kolektivní smlouvy,
- trestní právo: rakouský trestní zákon 1852 a uherský trestní zákon, zákon o podmíněném odsouzení (1919), zákon o trestním soudnictví nad mládeží (1931), zrušení trestu smrti nebylo prosazeno,
- správní právo: organizace politické správy (1927), Nejvyšší správní soud (navázal na rakouský Správní soudní dvůr).
Zásahy státu do ekonomiky 1918–1938
Měnová odluka (1919, A. Rašín), pozemková reforma, nostrifikace (přesun sídel podniků z Vídně a Budapešti do ČSR), za hospodářské krize počátky řízeného hospodářství (obilní monopol 1934, kartelový zákon 1933, zmocňovací zákonodárství). V období 1939–1945 následovaly arizace a germanizace majetku, viz České a československé právní dějiny novověku – Druhá republika, Protektorát a exil.